Nedávná minulost a současnost sboru
90. léta minulého století byla pro sbor velmi svízélná a došlo téměř k jeho zániku. K oživení sboru došlo v roce 1998, kdy v srpnu toho roku město zakoupilo Tatru 148 CAS 32 a v září po řadě let opět vznikl oddíl mladých hasičů. O letních prázdninách roku 1999 se konal první hasičský tábor ve Stříbrné Skalici, který se stal již tradičním.
Nástupem Karla Klímy na post velitele v roce 1999 a Miroslava Šindeláře na funkci starosty se sbor stabilizoval. Za posledních patnáct let ukázala výjezdová jednotka sboru své schopnosti při výjezdech, jejichž počet dosahuje tří set. Nejčastěji se utkává nejen s požáry, ale také s následky dopravních nehod. Plně vyhovující moderní zásahový automobil se sboru podařilo získat až v roce 2009, a to Tatru 815 CAS 20. V roce 2013 sbor opustil zásahový automobil Škoda 706 a z nákladů se pořídil a vlastními silami upravil dodávkový vůz Ford Transit. Sbor má tak dnes včetně Tatry 148 k dispizici dva plně výjezduschopné cisternové vozy, jeden pomocný vůz a především nadšené hasiče. Úvalská výjezdová jednotka se totiž v rámci soutěže Dobrovolní hasiči roku 2014 stala vítězem v oblasti střed a sever Čech.
Po dobu posledních více než pantácti let se v rámci sboru úspěšně rozvíjel kroužek mladých hasičů ve všech kategoriích. Mnozí z mladých hasičů se v průběhu let stali oporou výjezdové jednotky a začali se taktéž věnovat výchově mládeže. Jak dospělí, tak i mladí hasiči, se pravidelně zúčastňují soutěží a díky aktivní přípravě dosahují vesměs velmi dobrých výsledků. Několika svěřencům z kategorie dorostu se v minulých letech podařilo probojovat až na republikovou úroveň soutěže.
Ukázkou toho je přes sto získaných pohárů od roku 1999. A rovněž stále rostoucí počet členů.
Historie SDH
V roce 1874 po svém nástupu přednesl obecnímu výboru návrh na zakoupení vhodného nářadí a čtyřkolové stříkačky. Mezi dobrovolníky, kteří v případě nutnosti zasáhnou s novou technikou, se objevil statkář František Bilanský a mistr truhlářský František Fiala a tito dva muži položili v podstatě základ dobrovolného hasičství v Úvalech. Sbor však přes deset let fungoval bez stanov a bez řádného cvičení a v roce 1885 musel být nutně dosavadní přístup přehodnocen. Tak se v neděli 11. dubna 1886 konala ustavující schůze Spolku dobrovolných hasičů městyse Ouval a od tohoto dne si připomínáme jeho založení. Starostou spolku, podobně jako obce, se stal Antonín Chlapec. Za velitele byl zvolen Pavel Rosenbaum, ale po třech měsících byl donucen k rezignaci a na jeho místo nastoupil Josef Šesták. Při svém založení měl sbor 36 činných členů a dalších 32 pravidelně přispívajících. Místní hasiče vycvičil do konce července Václav Majer, člen karlínského sboru. Připravenost úvalských dobrovolných hasičů se projevila 22. července 1886, kdy v Újezdě nad Lesy vzplanul dům po zásahu bleskem a takto se o postupu sboru psalo v Českobrodských listech: "Statečný sbor ten počínal si velmi statně, tak že v krátkém čase byl oheň úplně lokalisován a uhašen". V roce 1887 přistoupil sbor k hasičské jednotě Brodsko-Kostelecké, která se později přeměnila v Podlipanskou župu, i k Ústřední zemské hasičské jednotě. Dne 22. dubna 1888 byl za nového velitele zvolen Jan Ešner, krejčí a obchodník textilem, který po zkušenostech s hasičstvím rozšířil svou domácí výrobu i o hadice. Jan Ešner vydržel ve vedení sboru 15 let a vyhotovoval uniformy a hadice pro většinu sborů Podlipanské župy.
První hasičské skladiště stálo v historickém centru města v Husově ulici a v roce 1913 se přestěhovalo do ulice Podhájí na břehu říčky Výmoly, kde bylo velmi vlhké prostředí a uskladněné náčiní trpělo. V roce 1937 se po několikerých prosbách od členů sboru obec rozhodla poskytnout pozemek "Na Hrobce" u dnešní Klánovické ulice k výstavbě hasičské zbrojnice. Práce probíhaly velmi rychle, a tak už byla v roce 1939 stavba dokončena a sboru po menších stavebních úpravách slouží dodnes.
Dostaneme-li se k technice sboru, tak se jeho členové zprvu nepotýkali pouze s požáry, ale také s nevyhovující stříkačkou z roku 1874. Až roku 1896 byla zakoupena čtyřkolová ruční stříkačka, která byla 8. září téhož roku vysvěcena. V roce 1929 se úvalští hasiči konečně dočkali své první motorové závěsné stříkačky, která měla výkon 2 000 litrů vody za minutu.
V roce 1945 vlivem II. světové války hasičský sbor téměř zanikl, ale vzkřísil ho pozdější dlouholetý velitel a pilný kronikář Jiří Cmíral. Doplněný sbor rychle opravil poškozený automobil Steyer, který v Úvalech zanechala německá armáda. Od té doby již úvalští hasiči k požárům nepoužívali koňského spřežení. V 50. až 70. letech se dobudoval celý areál hasičské zbrojnice a další generace hasičů dorůstaly díky oddílu mladých požárníků, které vedl Antonín Belinger.
Na konci roku 1965 se hasiči dočkali nové cisterny Škoda CAS 16, kterou získal od ČSD Nymburk. Na podzim roku 1967 bylo hasičskému sboru v Úvalech přiděleno starší, ale tehdy nejmodernější vozidlo Tatra 138 CAS 32 se dvěma vodními děly. Další automobil sboru přibyl v roce 1988, a to Škoda 706 RTHP CAS 25.
